Project Description

Zajímá tě, co obnáší dobrovolnictví v Tbilisi? A jak se v Gruzii žije? Přečti si report od Lenky, která byla několik měsíců dobrovolnicí v Tbilisi Youth Centres Union.

∼∼∼

Ahoj, jmenuji se Lenka a ráda bych se s vámi podělila o své zážitky z pobytu v Gruzii, kde jsem strávila 4,5 měsíce jako dobrovolnice v Centru pro mládež v hlavním městě Tbilisi.

Náplní mé práce byla marketingová komunikace s cílem informovat o aktivitách Centra, které zdarma zprostředkovává neformální vzdělávání pro děti a dospělé do 30 let. Když jsem v říjnu na pozici nastoupila, zjistila jsem, že Centrum ze sociálních sítí a komunikačních médií používá pouze Facebook, který je kompletně v gruzínštině, která má navíc svou vlastní abecedu a je pro cizince krásným kudrlinkatým hlavolamem. Po několika setkáních s lidmi z organizace jsme se rozhodli, že začneme na Facebook sdílet příspěvky jak v gruzínštině, tak a v angličtině. A také že založíme instagramový profil, který by mohl lépe komunikovat s mladší generaci.

Já jsem si dala za cíl nastavení komunikačních linek a ucelení vizuální identity, která organizaci chyběla. Fotografie z výuky, které jsem později sdílela na sociálních sítích, jsem si obstarávala buďto sama nebo jsem je získávala od ostatních dobrovolníků a od manažerky Centra Eliso, která mi velmi ochotně pomáhala s gruzínskými překlady. Mému nástupci jsem zanechala grafický a obsahový manuál, který jednoduše vysvětluje, jak v nastavené komunikaci pokračovat, a také několik grafických šablon, které mohou pomoci v tvorbě nových příspěvků.

Jelikož má práce byla flexibilní a snadno se dala dělat na dálku, měla jsem mnoho příležitostí z Tbilsii vycestovat a poznávat krásy Gruzie. Gruzínská příroda je krásná a stále velmi autentická. Stejně tak život v mnoha malých vesnicích, kde vedle místních potkáte na cestě krávy, prasata, psy nebo ovce. Hromadná doprava po Gruzii je velmi dostupná, ale zato často nevyzpytatelná. Nejčastěji jsem se dopravovala minibusy (místně nazývanými maršrutky), které najdete buďto v centru města nebo u metra či autobusových nádraží. Člověk ale vždy musí počítat s tím, že cesta se může protáhnout či zkomplikovat, ať už tím, že čekáte i 2 hodiny na to, až se maršrutka naplní nebo se vám po cestě rozbije motor. Avšak místí lidé jsou většinou velmi otevření a pohostinní a vždy se snaží pomoci. I přesto musím zmínit, že vám někdy může stát, že jako cizinec platíte dvojnásobek ceny a pokud neumíte gruzínsky ani rusky, nic moc s tím nenaděláte. Nikdy jsem v Gruzii neměla pocit nebezpečí, ale slečny bych upozornila na to, že někteří muži jsou zde velmi proaktivní v navazování komunikace, takže se připravte na to, že vám někdy na stole v restauraci přistane láhev vína od jiného zákazníka, který si chce povídat nebo se vás Gruzínec zeptá, jestli jste vdaná.

Gruzie je dobrodružství. Svůj pobyt jsem si užila plnými doušky a už teď plánuji, kdy se do Zakavkazka vrátím!

Odkazy na Centrum:

Tbilisi Youth Centres Union

FB: ფონიჭალის ახალგაზრდული ცენტრი (@ponichalaYouthcenter) 

IG: @ponichalayouthcenter

Text a foto: Lenka Szeteiova