Four Czech participants took part in the international project “Human is the reason, human is the answer”. Their warm attitude, sincere opinions and full involvement into discussions enhanced the project environment. Katarína, Lenka, Jana a Michal created a friendly atmosphere and brought an additional human value.

Evaluation of the project as well as impressions and experiences of the participants can be read below, so far in Czech:

Lenka:

V prvé řadě bych chtěla poděkovat organizátorkám projektu Human is the reason, human is the answer – Klárce Bažantové a Šárce Duškové. Vzaly si na sebe nelehký úkol, téměř bez pomoci zorganizovat velmi ambiciózní projekt, který byl současně jejich prvním „dílem“. I s přihlédnutím k tomuto faktu ho mohu bezpochyby zhodnotit jako úspěšný.
Lidé
Myslím, že i výběr účastníků projektu byl dobrý. Všichni participující jsou zajímaví lidé, kteří měli čím přispět a také sami měli zájem diskutovat o různých odlišnostech mezi našimi kulturami, hodnotami a názory. Všichni byli velmi otevření a to je také pro zvolené téma důležité, nepřicházeli s předsudky vůči ostatním národům.
Jediným záporným bodem v tomto ohledu je to, že jsem nestačila všechny dobře poznat. Zpočátku byly především gruzínská a arménská skupina dost uzavřené, což se změnilo až v druhé části projektu. Na vině byl nejspíš poměrně hektický a náročný program prvních dní. Zároveň se bohužel pro mne jedna z nejzajímavějších částí programu stala pro ostatní účastníky tou nejvíce stresující. Mám na mysli třídenní konferenci. Všechny skupiny na ní vystupující pojaly své projevy velmi zodpovědně a pečlivě se na ně připravovali. Zřejmě i proto, jak sami později přiznali, se cítili v prvních dnech pod tlakem a nedokázali se zcela zapojit do společných aktivit, ať už těch, které byly součástí programu, tak těch neoficiálních.
Příště bych také ocenila, kdyby se hned zpočátku všichni účastníci navzájem představili, řekli o sobě více, než jen své jméno. Kvůli tomu, že tato část hned v úvodu projektu chyběla, jsem o některých lidech nevěděla téměř nic osobnějšího. Asi pro mne není úplně jednoduché navázat bližší kontakt s tolika lidmi, o kterých vím jen velmi málo. Takovéto představení by mi velmi ulehčilo situaci a také si myslím, že by hned zpočátku uvolnilo atmosféru.
Vyzvednout bych chtěla účastníky české skupiny, které jsem poznala až díky projektu. Všichni jsou to skvělí lidé. Společně jsme dokázali zvládnout veškeré problémy, které během projektu vyvstávaly, a to nás bezesporu spojilo. Vzájemně jsme se podpořili a užili si hodně zábavy. Jsme velmi ráda, že jsem je mohla všechny poznat a věřím, že naše přátelství, které jsme během projektu navázali, přetrvá. Objevila jsem v nich lidi, kteří mají podobné zájmy a názory a kteří mi jsou obrovskou motivací.
Program
Jak už jsem zmínila, první dny projektu byly poměrně hektické. Důvodem byl stres, který cítili účastníci před svými vystoupeními na konferenci. Bohužel se v prvních dvou dnech nepodařilo úplně dokonale stmelit kolektiv. Přesto i workshopy z těchto dní považuji za přínosné. Především to byla přednáška o inklusivním vzdělávání a workshop o porušování lidských práv v účastnických zemích. Skutečná diskuze se však rozvinula až v dalších dnech a nejlepší byly poslední dny projektu, kdy jsme se přesunuli na agrofarmu do Věcova.
Tady jsme pochopili, že i ubytování má důležitý vliv na účastníky projektu. V Brně jsme měli zajištěný hostel, který však pro některé z nich nebyl právě pohodlný. Naproti tomu chata ve Věcově všem poskytovala velmi komfortní zázemí a na všech bylo poznat, že jsou mnohem uvolněnější, než v předchozích dnech.
Obecně byl celý program projektu pro mne nesmírně přínosný. Díky konferenci jsem se dozvěděla hodně informací o každé z participujících zemí. Výborné také byly příspěvky odborníků k problematice. V tomto ohledu zase musím poděkovat organizátorkám, že něco takového umožnily.
Skvělé také byly samotné workshopy na téma lidských práv, které otevřely velmi zajímavé diskuze, a musím říct, že byly i dobře metodicky zvládnuté.
Téma
Skvělé téma – to bylo to, co nastartovalo úžasný projekt a co nás provázelo po celou dobu jeho trvání. Na tématu nevidím jedinou chybu. Bylo podle mého názoru jednoduše perfektní. Přesně se trefilo do mého zájmu a umožnilo debaty o otázkách, které si sama i v našem prostředí kladu často. Skutečně existuje rovnoprávnost žen a mužů? Proč nedokáže být společnost tolerantnější k menšinám? Proč má strach z odlišností? Jaký je skutečný vztah většiny k lidem s odlišnou sexuální orientací?
Téma“ Human is the reason, human is the anter“ otevřelo prostor pro diskuzi napříč odlišnými kulturními a hodnotovými zázemími členů skupin. Sama stále považuji téma za naprosto nejsilnější stránku projektu. Existuje jistě spousta projektů, na kterých se sejdou zajímaví lidé, program je zábavný, ale nakonec člověka dlouhodobě obohatí jen velmi málo. Mně tento projekt ukázal, jak hluboké mohou být odlišnosti ve vnímání lidských práv. Ač se mi některé názory účastníků zdály neuvěřitelné, zjistila jsem, že jsou velmi hluboce zakořeněné ve způsobu uvažování jejich společnosti.
Shrnutí
Jak už jsem několikrát zopakovala, projekt pro mne byl neocenitelným přínosem a jsem ráda, že jsem se na něm mohla podílet. S čím větším odstupem se na něj dívám, tím jsem si tím více jistá. Samozřejmě jsme během něj narazili na několik menších problémů, avšak na nic zásadního, co by mohlo pokazit můj celkový dojem. Současně mne projekt nabil novou energií k vytváření dalších aktivit v podobném tématu. Také jsme se z něj velmi poučili a v případě, že budeme v budoucnosti organizovat další projekt, v což upřímně doufám, budeme mít už mnohem více zkušeností a budeme vědět, na co bychom si měli dát pozor a co vylepšit.
Ještě jednou děkuji Šárce Duškové a Kláře Bažantové, že mi daly možnost se projektu „Human is the reason, human is the anter“ účastnit a podílet se na něm.

Lenka Bernátová

Michal:

Mezinárodní projekt „Human is the reason, Human is the answer“ byl zaměřen především na problematiku lidských práv jednak v obecné a možná by se dalo říci, že i globální rovině, ale hlavním úkolem projektu bylo, aspoň podle mého názoru, seznámit se s lidsko-právními problémy, se kterými se potýkají země, ze kterých pocházeli všichni účastníci projektu „Human is the reason, Human is the answer“.
Mým ne zrovna lehkým úkolem je pokusit se celý projekt shrnout do pár vět. To se na první pohled může zdát, jako docela snadná věc, vždyť jsem byl součástí projektu po celou jeho dobu. A v tom je právě ten hlavní problém. Za víc jak deset dní, které jsem strávil s úžasnou skupinou lidí, kteří pocházeli ze zemí, o jejichž kultuře a jsem nevěděl skoro nic, se v hlavě jednoho člověka nashromáždí tolik informací, zkušeností a zážitků, které je jsou pro mě velice těžko popsatelné slovy a to ani nemluvím o tom, že tuhle změť informací a zážitků musím dostat na papír.
Jedna z věcí, které budu ještě dlouho obdivovat a asi to ani nikdy nepochopím. Jak se v hlavě dvou holek zrodí, podle mého názoru, úplně šílenej nápad zorganizovat lidsko-právní projekt, na který v konečném důsledku přijedou lidi z Kavkazu a Turecka. Nápad je jedna, ale druhá a neméně důležitá věc, je celou takovou akci zorganizovat a dovést od začátku do konce bez větších problémů. Problémy byly a budou, s tím se musí počítat při každé akci a při akci takových rozměrů se jich zákonitě muselo objevit mnoho a taky že se objevily, ale všechny byly posléze vyřešeny. Vzhledem k tomu, že to byl první projekt, který Šárka s Klárkou organizovaly, bylo jasný, že to všechno nepůjde tak hladce. Hlavně pro příští projekty, které budou zase někdy v budoucnu organizovat taková malá rada, projekt je pro dva lidi opravdu velký sousto, příště, jestli nějaký příště bude, zapojte víc lidí i do přípravy a organizace, jinak se z toho zblázníte.
Žádnou další novou super myšlenku teď nevymyslím.

Každopádně Vám děkuji, že jsem mohl být součástí akce, jako byl tenhle projekt, byla úžasná zkušenost….

Janča:

Celý projekt bych hodnotila velmi kladně, i přes drobné nedostatky, které se objeví vždy všude, jsem si ho moc užila i jsem se něco dozvěděla.
Co se týká programu, na začátku bych ocenila více teambuildingů a hlavně evaluací, vidím to ale v tom, že jsme se dost přesouvali a nezbýval čas. Workshopy byly super, Katarina je vedla skvěle. Témata byla zajímavá a už jen když se podívám na zaujetí v diskusích, správně vybraná, mně osobně bavila, dobré bylo i to, že se střídaly různé formáty organizace diskuse. Téma i účel myslím naprosto splnily.
Konference byly moc zajímavé, myslím, že to byl super nápad dát jim příležitost propagovat problematiku svých zemí. Byly i organizačně výborně zvládnuté. Fakt, ale je, že se z toho všichni celkem stresovali a pak se třeba radši neúčastnili celých kulturních večerů, protože se připravovali a to byla škoda.
Ubytování bylo v pohodě, jen škoda, že na Flédě jsem se s některými potkávala jen velmi málo, o to lepší pak byla chata =)).
Celkově bych část strávenou na chatě hodně ocenila, konečně to dalo všechny pořádně dohromady a vzhledem k tomu, že program už nebyl tolik náročný, všichni byli odpočatější, aktivnější, spokojenější.
Organizace by mohla být lepší, kdyby se přesně rozdělilo, co má kdo na starosti a všichni by pak věděli za kým jít s konkrétním problémem.
Česká skupina asi taky měla být hlavně ze začátku trošku uzavřenější, je fakt, že pak nikdo (kromě nás) nevědělm kdo přesně do ní patří, ještě když na Flédě jsme s nimi bydlely jen já s Kačkou.
Jako největší řekněme znalostní přínos byla pro mě osobně problematika Kurdů v Turecku, dříve jsem se o ni nezajímala, teď určitě budu =)
Kdybych měla něco vyzdvihnout, tak to byla skvělá parta lidí =)
Tak nějak na závěr bych vám holky chtěla moc poděkovat, že jsem se díky Vám mohla tohohle projektu zúčastnit. Fakt jsem si ho užila =)) Jen tak dál 😉