Radka Valová

Projektu „Interaction of Religion“ se zúčastnilo 27 převážně studentů v pěti skupinách zastupujících jednotlivé země a náboženství. Česká skupina zvaná pořadateli jako ateistická se ukázala býti spíše agnostickou, neřadící se k žádné církvi ani náboženství, ale s dobrou znalostí vlastní nábožensko-kulturní tradice. Skupina z Německa byla velice podněcující díky původu i vyznání účastníků – jednalo se o příslušníky židovských rodin z postsovětských zemí pozvaných koncem 90. let do Německa k obnově tamní židovské menšiny. Rumunská skupina měla podle prvotního záměru pořadatelů zastupovat katolicismus, nakonec však byli participanti příslušníky ortodoxní církve a částečně tak překrývali a částečně doplňovali skupinu z Řecka. Naši hostitelé, Turecko, zastupovali islám, který jsme ze všech náboženství mohli poznat nejlépe díky pobytu v zemi, kde je majoritním náboženstvím.

Projektové aktivity se skládaly z návštěv významných náboženských představitelů, prohlídek míst spjatých s náboženstvím či historií a kulturou Turecka, workshopů a neméně podstatných osobních rozhovorů s ostatními účastníky.

Nejvýznamnějším setkáním byla návštěva ortodoxního ekumenického patriarchy Bartholomea v jeho sídle. Tento ortodoxní klerik, významem blížící se katolickému papeži, nám popisoval spolupráci církví a náboženství v Istanbulu, význam a strukturu ortodoxní církve a její místo mezi ostatními a přidal také několik velice zajímavých zkušeností a postřehů z vlastního života. Zároveň nám bylo dovoleno nahlédnout do místního bohatě zdobeného kostela. Návštěvě Bartholomea předcházela návštěva zástupce Arménského patriarchy (patriarcha sám byl bohužel nemocen), který se snažil přiblížit nám pozici křesťanství v Istanbulu i celém Turecku, zmínil se také o historií poznamenaných turecko-arménských vztazích.

Po obecné přednášce o islámu připravené našimi hostitely, jsme o tomto náboženství mohli diskutovat také se dvěma odborníky. Prvním byl prof. Dr. M. Sait Őzervarlı (Fakulty of Science and Literature, department of Humanities and Social Sciences, Yldiz Technical University), který nám poskytl informace o islámu v sekularizovaném Turecku, o významu hidžábu pro muslimské ženy a s tím souvisejícími zákazy v některých evropských zemích. Zmínil se také o vlastních zkušenostech s obdobnými projekty a nabídl nám možnou spolupráci s ním a jeho studenty. Při prohlídce jedné z mešit nás doprovázel její imám, který nám popsal jednotlivá místa a prvky mešity a jejich význam. Vyprávěl nám také o historii místa a o islámských zvycích, v průběhu výkladu jsme mohli pozorovat modlící se muže a naslouchat čtení z Koránu, které dokreslovalo výjimečnou atmosféru onoho místa.

Ani židovství nezůstalo stranou. Byli jsme pozváni do synagogy Neve Shalom (jedné ze dvou denně fungujících v Istanbulu) na přednášku rabího. Hned při příchodu nás zaskočily přísná bezpečnostní opatření, která byla vzápětí vysvětlena teroristickými útoky spáchanými na židovské objekty či v jejich blízkosti. Rabí nám stručně vylíčil celou židovskou historii a představil nám jejich svátky, tradice, zvyky a symboly. V prostoru pro dotazy se hojně diskutovaly rozdíly a podobnosti s křesťanstvím a islámem.

Kromě již zmíněných míst (sídla obou ortodoxních patriarchů, řeckého ortodoxního kostela, mešity a synagogy Neve Shalom) jsme si prohlédli také Modrou a Novou mešitu, jedny z nejvýznamnějších mešit v Istanbulu, významné památky islámské architektury. Hagia Sofia byla na první pohled nápadná svou odlišností od ostatních mešit. Původně totiž byla kostelem, dodnes jsou uvnitř zachovány fresky zobrazující křesťanské svaté, později byla přestavěna na mešitu a dnes slouží jako muzeum prolínání různorodé náboženské architektury. Dalším architektonickým skvostem je mešita v barokním stylu stojící na pobřeží. Z Islámských památek bych ještě ráda zmínila muslimský hřbitov a German Fountain, ze které v průběhu postního měsíce Ramadánu teče zdarma sladká šťáva. Zajímavá byla také prohlídka paláce Topkapi a kolekce imperiálních osmanských pokladů, nebo vojenského muzea, ve kterém je vystavena vojenská technika osmanské říše od 15. století včetně ukázek zbraní nepřátel v jednotlivých válkách. Nemohu opomenout také celodenní výlet na jeden z istanbulských ostrovů, na kterém se konala každoroční pouť z přístaviště ke kostelíku stojícímu na kopci provázená řadou různorodých zvyků. Velice zajímavý na této pouti je zejména fakt, že se původně jednalo o řeckou ortodoxní náboženskou slavnost, která se však přeměnila v jakousi místní tradici, které se v současnosti s oblibou účastní všechna náboženství.

V průběhu projektu jsme se účastnili také několika workshopů. Při jednom z nich jsme se rozdělili do národnostně smíšených skupin a každá z nich dostala za úkol diskutovat o jedné z tradic (křest, svatba, pohřeb) a následně tuto tradici znázornit pomocí hrané scénky ve skupinou zvoleném náboženství. Protože turecká skupina potřebovala vyřešit organizační záležitosti, tohoto workshopu se bohužel neúčastnila. Nezůstala však pozadu a v závěru nás pobavila scénkou z obřízky.

Jednou z dalších aktivit byla tvorba „náboženské osy“, kdy každý z účastníků na papírky poznamenával události související z náboženstvími a ty pak umisťoval na historické ose. Následně jsme se u každé z uvedených událostí zastavili a pověděli si, co pro vývoj náboženství znamenala, případně (u novodobých událostí) jaký na ni máme názor.

Velice inspirativní byla také aktivita, kterou bych mohla nazvat „FAQ evening“, kdy se všichni participanti sešli v jedné místnosti a ptali se ostatních na náboženské otázky, které je dlouho zajímají, nebo které je napadly v průběhu jiných workshopů. Tato aktivita už se téměř blížila neformálním osobním rozhovorům, na které byla spousta prostoru při jízdě autobusem z ubytovny do centra, mezi návštěvami a prohlídkami, při jídle a před spaním. Já si nejvíce vážím rozhovorů se členy německé skupiny o jejich zajímavých osudech, s tureckými nepraktikujícími muslimy o názoru na islám a oceňuji znalost náboženských tradic a zkušenost řecké účastnice a jednoho z Rumunů.

Mám-li shrnout, co mi tento projekt přinesl, bude to určitě utřídění myšlenek o sobě, svojí vlastní náboženské i kulturní identitě a obohacení o nové informace použitelné na akademické půdě i v běžném životě. Neopakovatelné zážitky, poznání nových míst a navázání přátelství. Cítím, že se v průběhu projektů prostřednictvím diskuzí vyvíjely moje vlastní názory a rostlo sebeuvědomění. V neposlední řadě v budoucnu jistě ocením nabyté jazykové schopnosti – zdokonalení se v angličtině, procvičení ruštiny a základy turečtiny, které jistě dále rozvinu při účasti na dalších projektech a v průběhu studijního pobytu Erasmus na Marmara University v Istanbulu.

Barbora Schultzová

Môj šesť dňový pobyt v Istanbule na projekte Interaction of religions bol nielen že zaujímavý ale myslím že aj v mnohom poučný. Túto príležitosť som dostala nečakane vďaka sopke na Islande a rozhodovanie bolo zo dňa na deň. Teraz s radosťou môžem povedať že neľutujem a nikdy nebudem. Cesta tam bola autobusom docela dosť vyčerpávajúca, išli sme okolo 30 hodín, no hneď po príchode som vedela, že to bude super výlet. Všetci sa nás milo ujali a privítali. Na ďalsí deň nás čakal výlet na neďaleké ostrovy, kde nás slnko ohrialo a videli sme jednu z kresťanských tradícií. Náš druhý večer sme sa trošku oťukali a spoznali viac s ostanými členmi projektu. Potom už to bolo hneď všetko veselšie. Navštívili sme myslím že všetky pamiatky čo by správny turista v Istanbule mal vidieť, popritom sa dobre najedli a esťe aj zabavili. Čo sa týka môjho vierovyznania, je to veľmi neisté. Nie som ani pokrstená a ani inak nábožensky vedená. Ale taktiež nie som ani priamo ateista. Preto som bola milo prekvapená keď som sa začala dozvedať na seminároch o rôznych náboženstvách a môžem povedať že ma to vyviedlo z omylu. No možno nie ani z omylu ale z mojej neznalosti. Keďže to bol môj prvý projekt, nemám to moc s čím iným porovnávať. Pre mňa to bola nezabudnuteľná príležitosť, vedela som že takéto projekty existujú ale nikdy ma nenapadlo že by som sa ich aj ja mohla zúčastniť. Vyhovovalo mi že som videla úžasné mesto, spoznala kopu skvelých ľudí a dozvedela sa nové informácie týkajúce sa nielen náboženstva ale aj napríklad o krajinách z ktorých účastníci pochádzali. Pri odchode mi bolo smutno, viem že je malá šanca že uvidím zase tých ľudí a či sa vôbec ešte niekedy budem môcť pozrieť do Istanbulu ale na projekt Ineraction of religions budem vždy len v dobrom spomínať. Chcela by som sa zúčastniť aj iných projektov no pri mojej škole to asi nebude tak ľahké. Každopádne záujem je veľký 🙂

Pavel Hájek

Projekt Interaction of Religions, kterého jsem se zúčastnil, mohu bez problémů označit za výborný. Šlo vidět, že si studenti z Turecka dali s tímto projektem spoustu práce, a snažili se mu opravdu vtisknout ducha poznávání a interakce náboženství. Mohu říct, že mě Istanbul opravdu ohromil. Obrovské město, plné památek, které nám poskytlo možnost projít synagogy, mešity i zažít křesťanskou výpravu no ostrově. Jsem rád, že projekt nebyl postaven pouze jako sightseeing krásných budov, ale že byl proložen přednáškami a diskusemi s lidmi, kteří o svém náboženství vědí, zdá se, naprosto všechno. Ať už to byl rabín v synagoze nebo patriarcha Barthalomeos. Z tohoto hlediska jsem naprosto spokojený, protože jsem se dozvěděl ohromné množství informací o každém náboženství, které mě zcela jistě obohatily. Cíl projektu tedy vyšel perfektně. Jediný malý problém byl ze začátku. Chvílemi nastával menší chaos v organizaci lidí a komunikaci. Toto však bylo brzy vyřešeno na první evaluaci a po zbytek pobytu se nic negativního nestalo. Jsem velice rád, že jsem mohl být učástníkem tohoto projektu, protože byl skvěle naplánován, stihli jsme navšítvit obrovské množství památek, setkali jsme se s velice moudrýma a znalýma lidma. Velice kladně hodnotím také složení zemí, které se tam setkaly. Česká Republika, Německo, Řecko, Rumunsko a samozřejmě Turecko. Pestré složení, z kterého vyšla výborná společnost lidí se smyslem pro humor a zábavu. Co dodat, byl to nádherná zkušenost, na kterou budu vzpomínat velice dlouho, a která mi v jistých ohledech otevřela oči.