Popis produktu

Po poměrně dlouhé cestě se nás šest účastníků z Česka připojilo k mladým lidem z Estonska, Arménie, Gruzie, Litvy a Dánska. Většina z nás se s ostatními neznala a jediné, co nás všechny spojovalo, byla láska k hudbě… ta naštěstí umožnila prvotní ostych urychleně hodit za hlavu.

13923553_10208084193195201_5120213920163936652_o

Projektu „Feel the beat of Tbilisi“ jsme se zúčastnili v rozmanité Gruzii. Našim nejvíce hmatatelným cílem bylo tvořit muziku a následně vystupovat na pouličním festivale v hlavním městě Tbilisi. Dalším důvodem, proč projekt vznikl byl mezikulturní dialog, který jsme vedli jak pomocí dialogu, tak i not a spontánně vznikajícího všudypřítomného jammování. Různé žánry hudby i všemožné nástroje od foukací harmoniky až po sousaphone jsem slyšela ze všech koutů areálu, ve kterém jsme jeden červnový týden bydleli a zkoušeli. Závěrečný festival v ulicích Tbilisi byl pomyslným vrcholem našeho pobytu. Všichni jsme ve žlutých tričkách hráli a bavili se společně, s kolemjdoucími i s ostatními hudebníky a pořadateli festivalu.

13925537_10208084193235202_5359642319377452411_oNa projektu se kromě angličtiny mluvilo jazykem univerzálnějším a člověku daleko přirozenějším – jazykem hudby. Rozdílné původy nás všech tudíž byIy jedině přínosem. I když jsem se sama zúčastnila jako reportér, tak jsem si užívala to doslovné odeznívání jakýchkoli povrchních rozdílů. Tím nejdůležitějším, co jsem si z projektu odnesla, zůstává překonávání sebe samotné a především schopnost zapomenout na chvíli na své zejména ve školách tvrdě pěstěné ego. Během krátké doby jsme se všichni naladili na stejnou vlnu, a i přesto, že se mezi spoustou profesionálních muzikantů nacházelo mnoho začátečníků, tak pozitivní přístup všech zúčastněných umožnil, aby se každý zapojil a něčemu novému se přiučil.

A vo tom to je.

PS: Pokud jsi ještě nebyl/a v Gruzii, tak tam jeď… je to tam super.

Zuzana Kašparová